Marko Vovčok

Marko Vovčok (ukrajinsky Марко́ Вовчо́к, skutečné jméno ''Marija Vilinská'', rusky Мария Александровна Вилинская; 22. prosince 1833 – 10. srpna 1907) byla slavná ukrajinská spisovatelka. Její literární pseudonym, Marko Vovčok, vymyslel Pantelejmon Kuliš. Její díla byla zaměřena proti nevolnictví a popisovala historickou minulost Ukrajiny. V 60. letech 19. století se na Ukrajině stala známou poté, co v roce 1857 vydala ukrajinsky psanou sbírku „Lidové povídky.“ Obohatila ukrajinskou literaturu o řadu nových žánrů, zejména o sociální příběh („Institut“). Marusjin příběh, přeložen a upraven do francouzštiny, se stal koncem 19. století populární v západní Evropě. Po skandálu s plagiátorstvím jejích překladů do ruštiny, který se stalo v 70. letech 19. století, téměř ukončila svou literární kariéru.

Vilinska byla manželkou ukrajinského etnografa Opanase Markoviče a ruského důstojníka Mychajla Lobače-Žučenka, matka ruského publicisty Bohdana Markoviče, sestřenice ruského literárního kritika Dmytra Pisareva, starší sestra ruského spisovatele Dmytra Vilinského a teta ukrajinského diplomata. Doposud se názory na autorství děl Marko Vovčok liší. Diskuse o jejím magnum opusu „Lidové povídky“ se vedou od poloviny 19. století: mnozí literární kritici (včetně editora sbírky Pantelejmona Kuliše) se domnívají, že tuto sbírku napsala společně se svým prvním manželem, etnografem Opanasem Markovičem. Získáno z Wikipedie